- počet chalup: 1
- počet trvale žijících obyvatel: 0
Poušť sv. Marka
Poušť sv. Marka – tiché lesní zákoutí s bohatou historií
V hustých lesích mezi Ústupenicemi a Hradcem se ukrývá Poušť sv. Marka, osamocená myslivna, jejíž poetické jméno napovídá, že její historie je bohatší a zajímavější, než by se na první pohled zdálo. Kníže Ladislav Popel z Lobkowicz se rozhodl za své vlády postavit na chlumeckém panství novou svatyni, přihlížejíc k náboženským poměrům a potřebám poddaných. Vybráno bylo klidné lesní zákoutí severovýchodně od chlumeckého hradu – místo, kde podle lidové pověsti stála zchátralá poustevna obývaná umouněným poustevníkem.
Historie kostelíka sv. Marka
Slavnost svěcení chrámu se konala 25. dubna 1549, v den sv. Marka, a mši vedl lublaňský biskup Urban Textor, který byl kdysi zpovědníkem a kazatelem u císařského dvora. Kostelík byl skromný – šindelová střecha s věžičkou, podlaha z pálených cihel a pětihranný presbytář s oltářem a obrazem sv. Marka. Kazatelna stála opodál, aby pojala každoroční početná procesí z širokého okolí; mše se často konaly pod širým nebem, a faráři přijížděli až ze Sedlce.
Údajně kolem kostela existovala ves Marky, která však zanikla během třicetileté války, zůstala jen jedna chalupa – odtud označení „Na Poušti“. Severně od kostela stála chalupa myslivce, později kostelníka, která se i přes úpravy zachovala dodnes a spolu s myslivnou a hospodářskou budovou tvoří malebné nádvoří obklopené lesy.
Zlaté časy pouťových slavností
Po útrapách 17. století se kostelík opět ožil díky slavnostním procesím. Pouť ke sv. Markovi byla významnou událostí, které se účastnili věřící i z okolních farností. Hostiny se konaly na Chlumci – v hradním účtu z roku 1660 jsou zaznamenány náklady na krmení koní, pšeničnou krupici pro smažení ryb či vaření kaše, celkem 21 zlatých a 7 krejcarů. I v roce 1764 se vyplácelo kantorovi, kostelníkovi a ministrantům za pouť 24 krejcarů.
Renovace a úpravy
Roku 1723 byla vyhloubena studna, o tři roky později opraven šindel střechy kostela. Přilehlá budova byla v roce 1733 po požáru obnovena a kolem kostela se rozprostíral hřbitov s plotem, který později nahradila zděná hradba. V roce 1748 byl u kostela založen ovocný sad se třiceti stromy, později prošel důkladnou opravou i interiér – nová dlažba, oltář, kněžiště, kazatelna a malby.
Kostelík však netrval věčně. Roku 1786 jej císař Josef II. zrušil v rámci reformy církevních objektů. Inventář byl prodán dražbou – stará kazatelna, lavice, varhánky, obrazy i menší sochy našly nové majitele. Barokní oltář z roku 1780 byl darován do Vrchotových Janovic, kde sloužil dalších sto let.
Myslivna na místě kostela
Po zrušení kostela vznikla na místě chlumecké panství myslivna Poušť sv. Marka, čp. 70. Objekt postupně prošel úpravami a modernizacemi, aby mohl sloužit lesním zaměstnancům. V současnosti je vlastněn společností Arco-Zinneberga, která plánuje rozsáhlou rekonstrukci. Myslivna spolu s okolní chalupou a nádvořím tvoří tiché a malebné místo, kde se historie snoubí s přírodou.
Poušť sv. Marka je tak místem, kde lesní klid, dávné legendy a historie chlumeckého panství vytvářejí nezapomenutelnou atmosféru. Každý, kdo sem zavítá, může naslouchat ševelení stromů a cítit stopy minulosti, jež zůstaly zachovány v kameni, dřevě a tichu lesa.
