Hradce – skrytá perla u Jezvinského potoka
V tichém údolí, kde Jezvinský potok klikatí své křišťálové vody mezi lesnatými svahy, se ukrývá téměř zapomenutá vesnička Hradce. Osada působí, jako by zastavila čas – dřevěné chalupy, tiché háje a zpěv ptáků vytvářejí obraz, který by mohl být vytržen přímo ze staročeské pohádky.
Podle staré pověsti se zde v hájovně čp. 1 narodil Jan Václav Radecký, slavný polní maršál, jehož jméno zaznívá v dějinách Evropy. Pravda je zahalena tajemstvím, ale příběh rodu Radeckých z Třebnic a jejich třebnického zámku dodává Hradcům historickou hloubku. Maršálek Radecký se proslavil na bitevních polích sedmnácti evropských zemí, porážel Napoleona a byl oceněn řadou vyznamenání, přesto se srdcem zůstal doma v Čechách.
Samotný název Hradce připomíná staročeské opevnění – malá dřevěná hradiště, která kdysi chránila osady před nebezpečím. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1843, kdy stály čtyři domy a žilo zde 32 obyvatel. V osmdesátých letech 19. století zde počet lidí vyrostl až na 62, aby později – stejně jako většina malých vesnic – kolísal. Dnes zde žije jen 11 lidí, kteří zachovávají kouzlo a klid tohoto místa.
Srdcem osady je malebný rybník, jehož hladina se třpytí mezi stromy a zrcadlí oblohu jako staročeské zrcadlo. Rybník byl v roce 1988 odbahněn péčí místních rybářů a stojí tu i malá zvonice. V roce 1990 byl zdejší zvon slavnostně vysvěcen jménem Josef, po svém kmotru a výjimečném místním člověku. Od roku 1993 pravidelně rozeznívá osadu jemným zvukem, který zní nad údolím a láká kolemjdoucí k zastavení a zamyšlení.
Hradce nejsou jen vesnicí – jsou kouzelnou oázou, kde se spojuje historie, příroda a lidská přítomnost. Každý strom, každá chalupa a každý klikatý záhyb potoka vypráví svůj vlastní příběh a zve návštěvníka, aby na chvíli zpomalil, nadechl se a naslouchal tichu této malebné krajiny.